Moje investiční strategie
Jedu vlakem do Prostějova, jedu se zaměstnavatelem dělat pasport stavby. Výdělam nějaké peníze a zase budu o kousek blíž k FIRE. Mám skvělý pocit, ráno jsem si vychutnal dobrou kávu z moka a teď prohlížím, co všechno se mi přes noc koupilo za akcie. Včera mi přišla na investiční účet nová částka a tak jsem zadával objednávky na akcie. Mám moc rád gtc limit orders. Jsou to tzv. Good till cancel, tedy objednávky, které jsou aktivní dokud je člověk sám nezruší a limit protože zadám limitní maximální cenu, za kterou chci koupit, nebo limitní minimální, za kterou chci prodat. Většinou nakupují za aktuální tržní cenu, ale občas chci nakoupit u tzv supportu z technické analýzy, tedy u cenové úrovně, kde se cena v minulosti už několikrát zastavila.
A jak tedy vybírám cenu, za kterou chci prodat a hlavně tituly, které chci koupit? Říká se jim net-nets. Je to deep value investing. Hlavní finanční výkaz, který mě zajímá, je balance sheet. Firmy mají aktiva a pasiva a tyto jsou vždy rozděleny na krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobá aktiva jsou peníze na účtu, neprodané zásoby, pohledávky, atd. Dlouhodobá aktiva jsou stroje, budovy, pozemky, ... Krátkodobá pasiva jsou krátkodobé úvěry, dluhy se splatností do jednoho roku apod. Dlouhodobá jsou stejná, se splatností nad jeden rok. Číslo, které mě nejvíc zajímá, je net current asset value (NCAV). Je to rozdíl krátkodobých aktiv minus všech pasiv. A jsou společnosti, které z nějakého důvodu jsou na trhu oceněny (market cap) za peníze nižší, než je toto NCAV. Jsou tedy extrémně levné. V praxi to znamená, že třeba firma má na účtu dvacet milionů dolarů, k tomu za dalších dvacet milionů dlouhodobá aktiva jako pozemky a budovy, veškeré dluhy a obecně pasiva má celkem 5 M dolarů ale na burze se reálně prodává za 10 milionů dolarů. Kupujete tedy dolar za cenu 66 centů a k tomu máte dlouhodobá aktiva jako bonus. Kdyby teď management řekl: ok, balíme to, vyhlašujeme bankrot, zaplatili by všechna pasiva, prodali by všechna aktiva, zbyl by balík peněz na rozdělení akcionářům (krach se většinou bohužel neděje).Samozřejmě tyto firmy nejsou takto oceněny jen tak, jsou to firmy, které Mr. Market zavrhl a znelíbili se mu. Často nejsou ziskové. Nebo přestaly být ziskové. Nebo mají problémový management. Jejich cena je ale tak deprimovaná, že jakákoliv dobrá zpráva je hned může vynést značně nahoru.
Limit orders ale využívám hlavně na prodeje. Pokaždé když něco nakoupím, rovnou nastavím sell limit order za cenu, za kterou chci prodávat. Pak to znamená, že po nákupu se o akcii už vůbec nemusím starat a když se vyšplhá k ceně, za kterou chci prodat, automaticky se prodej uskuteční a mě pouze přijde e-mail abych věděl, že za volné prostředky můžu nakoupit nové akcie.
A jak tedy vybírám cenu, za kterou chci prodat a hlavně tituly, které chci koupit? Říká se jim net-nets. Je to deep value investing. Hlavní finanční výkaz, který mě zajímá, je balance sheet. Firmy mají aktiva a pasiva a tyto jsou vždy rozděleny na krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobá aktiva jsou peníze na účtu, neprodané zásoby, pohledávky, atd. Dlouhodobá aktiva jsou stroje, budovy, pozemky, ... Krátkodobá pasiva jsou krátkodobé úvěry, dluhy se splatností do jednoho roku apod. Dlouhodobá jsou stejná, se splatností nad jeden rok. Číslo, které mě nejvíc zajímá, je net current asset value (NCAV). Je to rozdíl krátkodobých aktiv minus všech pasiv. A jsou společnosti, které z nějakého důvodu jsou na trhu oceněny (market cap) za peníze nižší, než je toto NCAV. Jsou tedy extrémně levné. V praxi to znamená, že třeba firma má na účtu dvacet milionů dolarů, k tomu za dalších dvacet milionů dlouhodobá aktiva jako pozemky a budovy, veškeré dluhy a obecně pasiva má celkem 5 M dolarů ale na burze se reálně prodává za 10 milionů dolarů. Kupujete tedy dolar za cenu 66 centů a k tomu máte dlouhodobá aktiva jako bonus. Kdyby teď management řekl: ok, balíme to, vyhlašujeme bankrot, zaplatili by všechna pasiva, prodali by všechna aktiva, zbyl by balík peněz na rozdělení akcionářům (krach se většinou bohužel neděje).Samozřejmě tyto firmy nejsou takto oceněny jen tak, jsou to firmy, které Mr. Market zavrhl a znelíbili se mu. Často nejsou ziskové. Nebo přestaly být ziskové. Nebo mají problémový management. Jejich cena je ale tak deprimovaná, že jakákoliv dobrá zpráva je hned může vynést značně nahoru.Co já tedy sledují při nákupu je poměr aktuální ceny na burze ku NCAV. Abych měl tzv. margin of safety, chci aby ten poměr byl menší, než 66%. Nejlevnější akcii jsem koupil za asi 30% price/NCAV. To by byl růst o 333% kdyby dosáhla na NCAV. Už se mi podobný růst u tří akcií povedl. Z toho vyplývá, že prodávám tedy tehdy, když akcie dosáhne NCAV nebo trochu pod tím. Jsou tam i další faktory, které chci u akcie sledovat a přes které je filtrují, třeba omezení dluhu, debt to equity chci maximálně 0,25, nebo poměr krátkodobých aktiv ke krátkodobým pasivum alespoň 2, nebo že v minulosti byla profitabilní. Také se vyhýbám některým sektorům, jako jsou exploration company (vyhledávají lokality s nerostnými surovinami, ale často jen pálí peníze), nebo finančním společnostem, protože jsou složité. Také se vyhýbám Číně kvůli častým podvodům a navíc nechci podporovat totalitní režim.
V čem je moje výhoda oproti ostatním účastníkům na burze? Určitě to není v analýze společností, jsou tu experti, kteří se tím zabývají celý život (a ani upřímně analýzu společnosti nedělám, investuji spíš kvantitativně, ne kvalitativně). V čem ale je moje výhoda je velikost investičního účtu. Mám oproti jiným účastníkům naprosto mikro účet. Dovoluje mi to investovat do mikro společností. Když chce někdo se sto miliardami investovat pět procent svého účtu, je to pět miliard a když by chtěl za tuto částku koupit firmu která stojí deset miliard, hrozně vyžene cenu nahoru než zaujme pozici. Kdežto já, já můžu investovat do firem s market capem milión dolarů a cenu nahoru nevyženu. Takže omezují maximální market cap na 50 mil usd. Znamená to, že velcí a zkušení hráči se na tyto firmy ani nedívají, protože je to nezajímá a vytváří to mnoho možností pro tzv. neefektivní ocenění firem na burze, tedy možnosti k levnému nákupu. Nese to s sebou i nižší likviditu a občas trvá dlouho, než se objednávka naplní, ale to mi většinou nevadí. Nelikvidita znamená i to, že když si najednou víc lidí uvědomí levnost akcie a zadají najednou více objednávek (nebo prostě větší objem), cena jde prudce vzhůru.
Net net investing je způsob, jakým obchodoval třeba i jeden z průkopníků hodnotového investování Benjamin Graham. Míval v portfoliu i stovky akcií, u kterých znal třeba jen jméno a čísla z finančních výkazů, jinak je více neanalyzoval. Netnet je i způsob, jakým investoval i sám Warren Buffet na začátcích své kariéry. Zajímavé je, že právě ze začátku kariéry měl nejvyšší roční zhodnocení (zdroj). S tím, jak byl jeho investiční účet vyšší a vyšší nalézal méně a méně netnetek a díky Charliemu Mungerovi se orientoval na více dlouhodobé držení akcií, než netnetky. Řekl dnes už známou větu: "It's far better to buy wonderful bussiness for fair price than fair bussiness for wonderful price." No, možná pro tebe Warrene Buffete, ale my s našimi mikro účty, tam si tak jistý nejsem. Netnetkám se občas přezdívá cigar butts, nedopalky. Jsou to nedopalky ležící na zemi, trhem silně zavržené akcie, které jsou ale zdarma a zbývá u nich ještě jeden chutný puff.
Jak se mi tedy s touto strategií zatím daří? Aktivně s ní investuji od ledna 2021, tedy teď to jsou dva roky. První rok ještě nemám úplně dobře analyzovaný, přesouval jsem peníze z velkých US akcí do net-nets a výnosy se mi tím deformovaly. Rok 2022 je trochu atypický, protože na začátku 2022 začal bear market. Nicméně beru to jako celek, takže při posouzení SPY return -18,17% vs return -2,68% pro můj NetNet investiční účet, to beru jako výborný výsledek. Při investičním účtu cca 220K který mám aktuálně vyhrazený na NetNetky to je mínus 6 tisíc reálně vs mínus 40 tisíc kdybych to měl v SPY.
(Moje porfolio průhledná modrá čára, SPY stock zelená). Platím si přístup do Nennet Huntera - komunity lidí se zaměřením na NN investování s obrovským množstvím užitečných informací a seznamem 30 nejkvalitnějších netnetek každý měsíc a druhým seznamem s 1000 netnetkami. Stojí to 10 tisíc ročně, takže jen z ušetřených peněz viz výš mám za rok 2022 předplaceno na tři roky dopředu. Uvidím, jak bude strategie fungovat při bull marketu.
Nemám v netnetkách 100% svého portoflia spíš tak 70. Moje portfolio se snažím držet nějak takto:
Tak jsem upřímně zvědav, jestli se mi podaří mít nějaký rok návratnosti jako evan z netnethuntera (30%), nebo si za pár let řeknu: hmm, měl jsem investovat spíš pasivně. Věřím na mean reversion (návratnost k průměru) a že podhodnocené akcie v dlouhodobém horizontu překonávají ty blue chips, proto věřím v investování do NN.
P.S.: když byste se chtěli stát členy NN Huntera, napište mi, je tam nějaký referal bonus, můžeme se podělit a navíc budu rád konzultovat investiční příležitosti. Fire je cesta