Deflace životního stylu

Jak jsem začal více šetřit, všiml jsem si zajímavého jevu. Začal jsem si mnohem více cenit obyčejných věcí, které si koupím. Třeba si koupím nějaké jídlo. Běžně bych ho klasicky zhltnul a ani se nad tím nezamyslel, ale s vědomím FIRE a mé cestě k tomu se na moment zastavím a ocením to, že žiji ve společnosti, která je tak vyspělá, že tabulka čokolády je tak dostupná, že si ji můžu pořídit za pár minut práce.

Se snižováním výdajů dochází k deflaci životního stylu. Běžně člověk bez finančních cílů má tendenci s vyšší výplatou více utrácet a tím se projevuje inflace jeho životního stylu. S cílem brzkého FIRE si člověk naopak utrácení hlídá. Líbí se mi pasáž ve videu "Co znamená finanční nezávislost pro minimalistu" kde zaznělo: "Člověk by neměl být dlouhodobě deprivován, ale krátkodobá deprivace je možná nezbytná". Člověk je zvyklý utrácen bezmyšlenkovitě a než si zvykne na něco jiného, možná mu to bude chvíli scházet. Ale s vědomím toho, že se snažíme soustřeďovat životní energii pouze do hodnotných věcí pro dosažení dlouhodobého štěstí to za krátkodobou deprivaci nejspíš stojí.

Líbí se mi na tom i to, že ze začátku můžu laťku utrácení nastavit dost nízko, vyzkoušet si to, uvědomit si, co přináší hodnotu, štěstí, radost a že to všechno lze nalézt úplně stejně snadno i bez nehorázného utrácení. A potom můžu postupně přidávat. Zkoušet. Každá přidaná věc, u které se dvakrát zamyslím, zda jsou to dobře využité peníze, mi přinese potěšení a pak si toho i vážím mnohem víc. Naši prarodiče žili v mnohem těžších podmínkách, než my. Občas je na zamyšlenou, zda si nežili lépe. Dnešní svět plný možností, variant, konzumu, člověka může zblbnout. Zapomene, co je v životě důležité. Přestane si vážit toho, co má a že toho je spousta, za co může být vděčný. FIRE mě motivuje o tom přemýšlet takto a více si vážit toho, co mám.

Zakončím to parádní punk-rockovou písničkou od The Hollowdays:

May I remind you, that you don´t live in poverty, you got your youth and you got food in your belly!