Být neustále produktivní
Za 4 dny mám státnice. Moje zkouškové období téměř vždy provázelo stažení a hraní nějaké počítačové hry. Prostě jsem to tak měl zažité. Chvíli jsem se učil a chvíli hrál pro relax hry. Takže i nyní, při učení se na státnice, jsem si ve volných chvílích zahrál online hru (surviv.io). Ale čeho je moc, toho je příliš. Po několika hodinách strávených u této stupidní webové hry jsem doslova nasraný na to, že jsem nad tím strávil tolik hodin a říkám si, teď už to je jedno, ještě si pár her dám, a uplyne další hodina, dvě, tři ... Je to jako začarovaný kruh, člověk z toho má výčitky, pak ale rezignuje a hraje dál.
Chtěl jsem dát původně hned od začátku roku 2023 minimálně celý rok bez her. Pak ale přišlo biflování na státnice a napsal jsem si do diáře: "Vědomě si u učení jdu zahrát survivio." A je z toho teď už pět dní, kdy jsem doslova vždy půl dne proseděl u té blbosti. To, co mě drží nad vodou je fakt, že mám předsevzetí po státnicích začít makat (viz článek Moje plány) a hry do toho rozhodně nezapadají. Takže mám cíl a vím, že to nebude ze začátku jednoduché, ale vím, že to zmáknu. Dal jsem si klid do státnic.
Ale člověka u toho napadá: "Proč čekat do státnic?" Jsem tak slabý, že nedokážu přestat rovnou? Tolik času bych mohl věnovat produktivním věcem. Už jsem týden necvičil. Zajímalo by mě: "Je to znak úspěšných lidí? Že jsou produktivní mnohem víc času, než průměrný člověk?" Jak relaxují úspěšní? Já to mám tak, (když to tedy vztáhnu třeba na ty hry) že mám třeba tři měsíce, půl roku, kdy nehraji a ani mě to neláká a pak přijde období kdy několik dní po sobě nemyslím ve volné chvíli na nic jiného. Je čas se trochu hecnout.
Ok. Dávám si předsevzetí. A můj blog je toho svědkem:
Ode dneška, od 28.01.2023, si dávám rok bez počítačových her.
Už jsem si takové předsevzetí parkrát v životě dal. Nejdelší série, koukám do appky zvyky (zapisuji si tam už několik let každý den různé habits, které se zrovna snažím dodržovat), byla v roce 2020, celkem 289 dní bez her.
Zkoušel jsem na sebe blokování webových stránek, heslo, nebo jen hraní za odměnu za něco. Nepomohlo to. Teď jsem takto veřejně napsal článek, kde se k tomu zavazuji a jsem přesvědčen, že se mi to povede.
Let ´s do it.
P.S.: Pokud s tím někdo taky bojujete, tak zde jsou dvě věci, které se mi osvědčily asi nejvíc:
1. Dát si ultimátum, říct si od teď už vůbec hry ne (ne vždy se mi to povedlo, ale je to - pro mě - lepší, než když jsem si řekl, že od teď už hry jen hodinu, dvě denně)
2. Najít si náhradu. Je to těžké, knihy, cvičení, meditace, nic z toho není podobně dopamin uvolňující jako počítačové hry. Ale jsou věci, u kterých se dá také (mnohdy i lépe) relaxovat a je třeba nějakou takovou svoji věc najít. Jakmile začneš cítit, že to na tebe u počítače jde, že by sis něco zahrál, tak se ostře vymez, řekni ne a jdi místo toho dělat tu tvoji relaxační aktivitu. První týden bývá nejhorší. Pak už je nutkání zahrát si menší a menší. Držím palce.
edit 04.02.2023:
Tak státnice jsem úspěšně absolvoval, dokonce mám prý červený diplom a nějaké ocenění děkana za vypracovanou diplomovou práci. Takže ty hry pro relax tolik nevadily. Ale předsevzetí roku bez her se držím (aktuálně mám 6 dní xD).
edit 14.06.2024:
Rok padnul, hry jsem nehrál. Výjimka byl jeden večer na Vánoce, kdy jsme s kamarády měli Lan-party, jinak celý rok nic. Pokračuju nadále a neláká mě to.